Řada lidí si stavební spoření pořizuje především kvůli státnímu příspěvku jeho výše činí – při naspoření min. 20 000 Kč – ročně 2 000 Kč. Při šestileté vázací lhůtě si tak klient přijde na pěkných 12 tisíc korun.
Státní dotace nejsou jediným motivačním faktorem – řada klientů spoří s vidinou úvěru ze stavebního spoření. V situaci, kdy se tyto finanční produkty stávají čím dál více plnohodnotnější alternativou k hypotečním úvěrům, jistě nejde o lichý důvod.
Změna tarifu vyjde draho
Maximální výši půjčky určuje cílová částka – z té typicky tvoří 60–75 % hodnota úvěru ze stavebního spoření. Při současné situaci na realitním trhu ovšem nejčastější cílový obnos vystačí na půjčku, která pokryje jen část ceny typické nemovitosti. Klient má v takové situaci dvě možnosti: buď zažádá o hypoteční úvěr s nižším LTV, nebo se pokusí cílovou částku „stavebka“ zvednout na požadovanou finanční potřebu.
Její navýšení ovšem nebývá vždy pro klienty výhodné, zejména pak v situaci, kdy původní úrok dosahuje až několikanásobných hodnot než současné úrokové sazby. Změnou parametru smlouvy je nutno přejít na současné tarify, které mají výrazně nižší úrokové sazby než starší tarifní varianty.
Stavební spořitelny proto za tuto změnu účtují rozdíl mezi původní a novou úrokovou sazbou – všechny vklady úročeny zpětně nižším úrokem jsou hrazeny ze zákazníkova účtu, stejně tak i poplatek z rozdílu cílových částek. Letitá praxe, kdy se naspořené smlouvy stavebního spoření používaly pro překlenovací úvěr, proto již dnes neplatí.
Modelový příklad
Pokud vaše původní úroková sazba činila 3,5 % a její aktuální hodnota činí 1 %, zaplatí klient na poplatcích 71,4 % hodnoty doposud připsaných úroků. Alespoň na papíře. Ve skutečnosti spořitelny konečnou výši poplatků počítají z částky ještě před odvedením daně z příjmu, která se k úrokové sazbě váže.
Za jakých podmínek lze cílovou částku navýšit?
Změnit tarif může klient jen za určitých podmínek. Především musí splnit podmínky k přidělení úvěru ze stavebního úvěru k datu vázací doby. Pokud se tak nestane, může ve smlouvě na stavební spoření beze změn pokračovat, a to až do okamžiku, kdy požadovaných hodnot (především objemu naspořené částky, doby trvání úvěru a určité výše hodnotícího čísla) dosáhne.
Naplněním podmínek k přidělení úvěru vzniká současně nárok i na změnu tarifu. Ten se totiž pojí i se změnou úročení vkladů – a něco takového není před splněním stanovených podmínek podle zákona o stavebním spoření možné. Jde mj. o ochranu spotřebitelů před svéhlavým navyšováním úrokových sazeb ze strany spořitelny v situaci, kdy klient nemůže během vázacího období od spořitelny odejít bez toho, aniž by mu hrozily tučné sankce.
Má změna tarifu smysl?
Navyšování cílového obnosu stavebního spoření má tak smysl jen v okamžiku, kdy má klient u smlouvy stavebního spoření obdobné úročení, jaké je u současných tarifů dané stavební spořitelny.
Změna tarifu se vyplatí i v případě, kdy klient brzy po navýšení cílové částky získá nárok na přidělení úvěru ze stavebního spoření s výrazně nižší úrokovou sazbou.
Mnohé stavební spořitelny nabízejí klientům k vysoce úročeným smlouvám stavebního spoření i přidělený úvěr s výrazně nižšími úrokovými sazbami bez nutnosti změny tarifu a bez souvisejících poplatků. Zákazník tím získá doplnění k hypotéce s nižším LTV, než jakou původně zamýšlel, a často mu zbude i rezerva pro zaplacení daně z nabytí nemovitosti.
Stavební spořitelny své klienty a jejich schopnost splácet dobře znají – a při posuzování o přidělený nebo překlenovací úvěr jsou při dobré platební morálce ochotné vyjít vstříc.
Nevíte, zda cílovou částku u svého stavebního spoření navýšit? Domluvte si schůzku s našimi odborníky – zdarma a rychle vám poradíme, co je pro vás nejvýhodnější!
