Rozumím tomu, proč momentálně lidé uvažují i o dlouhodobých fixacích. Sazby jsou tak nízké, jak ještě nebyly. Vzít si hypotéku je tak levné, jak ještě nebylo. A naši klienti samozřejmě přemýšlí, jak si tak výhodné podmínky zajistit na co nejdelší dobu. Proto uvažují třeba i o desetileté fixaci hypotéky.
Dávat rady tohoto druhu je trochu pochybný podnik. Protože kdo z nás ví, co bude za pět či deset let? Asi bych si netroufnul říct ne, tak dlouhou fixaci si neberte. Ale troufnul bych si říct, co bych udělal já. Já bych si ji nevzal – deset let je prostě dlouho. Bez argumentů by to samozřejmě bylo jen plácnutí do vody. Takže tady jsou mé argumenty:
V době fixace nelze hypotéku jednoduše splatit
To je největší argument proti – po dobu fixace se od banky nedá jen tak odejít. Když se klient rozhodne v průběhu fixace hypotéku ukončit, bude ho to stát peníze. Hodně peněz. Třeba i stovky tisíc. Je velice pravděpodobné, že to bude částka pro klienta zcela nepřijatelná. A to nemám na mysli situaci, kdy třeba uvidíte u jiné banky lepší podmínky a dostanete zaječí úmysly. Ale může se stát, že se rozhodnete přestěhovat a budete chtít nemovitost prodat. To na sankci za předčasné splacení hypotéky vůbec nic nezmění.
Na deset let dráž, než na pět
Desetileté fixace hypotéky jsou nyní o minimálně 0,8 procentního bodu dražší, než pětileté fixace. Co to přesně znamená? Znamená to, že pokud si půjčím jeden milion korun se splatností dvacet let a na prvních deset let si zafixuji sazbu, budu těchto deset let mít sazbu řekněme 3,39% ročně.
Pokud si vezmu fixaci pouze na pět let, budu mít sazbu lepší - třeba 2,49% ročně. To je úroková sazba o 0,9 procentního bodu nižší. A celých prvních pět let budu vytvářet úsporu na úrocích ve prospěch pětileté fixace. Budu mít o něco menší splátku, zaplatím méně na úrocích a ještě dokonce umořím o něco větší část dluhu. Abych byl konkrétní: v našem vzorovém příkladu zaplatím za prvních pět let na úrocích asi o 42 tis. Kč méně a zůstatek úvěru na konci této doby bude asi o 15 tis. Kč nižší.
A přichází druhých pět let. Desetiletá fixace hypotéky pokračuje s nezměněnými podmínkami. Pětiletá fixace pokračuje … jak vlastně pokračuje? Nevím, na to si musíme těch pět let počkat. Možná sazby budou tak dobré, jako dnes. Možná se zhorší. A já položím důležitou otázku: jak moc by se sazby musely po pěti letech zhoršit, abych měl důvod litovat? Aby mé celkové náklady za dvě pětileté fixace byly nakonec vyšší, než náklady na desetiletou fixaci? Nezapomeňte, že za těch prvních pět let jsem z pohledu nákladů celkem hodně ušetřil.
V našem případě by sazba pro druhou pětiletou fixaci musela být asi 4,53% ročně, aby se náklady na obě dvě varianty po deseti letech srovnaly. Může se to stát? Ano, může. Stane se to? Je mi líto, to nevím. Uvádím jen argumenty. Já bych prostě dal přednost nižší sazbě, důvěře v to, že po pěti letech sazby zas tak moc nestoupnou a především bych si uchoval lepší možnost hypotéku po pěti letech bez jakýchkoli nákladů splatit.
A ten třetí argument?
Snad mi odpustíte na závěr trochu nadsázky, ale za třetí…
… za třetí, Gepard nedělá jen nové úvěry. Gepard pomáhá svým klientům také refinancovat – a téměř vždy jim vyjedná lepší podmínky.
Takže to mi vážně chcete říct, že příštích deset let se spolu neuvidíme…?
Autor článku: David Eim, produktový manager GEPARD FINANCE a.s.
