Daň z nemovitosti se týká většiny majitelů domů, bytových jednotek a pozemků a je třeba ji platit pravidelně každý rok. Základem k jejímu výpočtu je přiznání k dani z nemovitých věcí. To se podává buď v případě, že se stanete novým majitelem nemovitosti (počítá se sem jak nákup, tak dědění), nebo pokud svůj stávající dům, byt či pozemek zásadně upravíte (např. přístavbou garáže nebo změnou v inženýrských sítích).
Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období.
A pozor – místem jeho podání není finanční úřad v oblasti vašeho trvalého bydliště, ale v místě, pod které nemovitost spadá.
Tisíce korun v Praze, pár set na venkově
Samotná výše daně z nemovitosti se počítá z velikosti stavby, počtu nadzemních pater a především lokality. Každá obec má určitý koeficient, kterým vypočítaný základ daně násobně zvyšuje.
Zatímco na Praze 4 tak za dvoupodlažní dům na zastavěné ploše 180 m2 a s pozemkem o výměře 700 m2 zaplatíte daň 9 475 Kč, výdaje na třípokojový byt o výměře 80 m2 v Broumech u Berouna budou činit 192 Kč.
Zkontrolujte schránku
O daňovém poplatku informuje finanční úřad vlastníky buď e-mailem, nebo složenkou. Tu je třeba proplatit do 31. května daného roku, bez ohledu na to, zda jste přiznání letos podali, nebo ne – samotné přiznání slouží jen k výpočtu daňového základu.
Pokud je daň vyšší než 5 000 Kč, můžete si její uhrazení rozložit na dvě splátky. Potom jste povinni první splátku uhradit standardně do 31. května, druhou do 30. listopadu.
Nezaplatíte-li včas, připravte se na úroky z prodlení. Jejich výše se řídí aktuálními tarify České národní banky, podobně se postupuje i v případě, že zapomenete podat samotné přiznání.
Týká se daň i mě?
Povinnost platit daň z nemovitosti má i své výjimky. Především se netýká držitelů průkazů ZTP nebo ZTP/P, neplatí ji majitelé rozestavěných staveb ani nájemci družstevních bytů (v tomto případě to ovšem platí družstvo).
