[seriál] Jaké změny nás čekají s novým zákonem? Část první: Mimořádné splátky

Nový zákon o spotřebitelském úvěru – jaké změny nás čekají?

Poslanecká sněmovna schválila nedávno návrh zákona o spotřebitelském úvěru a ten nyní čeká na schválení Senátem Parlamentu České republiky. Návrh zákona přináší poměrně značné změny do oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů. Mezi tyto spotřebitelské úvěry se budou řadit také klasické hypoteční úvěry.

Očekává se, že zákon by měl být účinný někdy kolem konce tohoto roku (tj. koncem roku 2016). Již nyní cítíme na straně bank jasnou snahu o úpravu produktové nabídky a interních procesů pro poskytování hypotečních úvěrů tak, aby byly schopny požadavkům zákona dostát.

O některých změnách v zavedené praxi, které zákon přináší se – zejména v odborné veřejnosti - poměrně hodně diskutuje. Pokusíme se v krátkém seriálu shrnout základní témata, která tento nový zákon přináší a která by mohla Vás, naše (současné i budoucí) klienty zajímat.

Část první: mimořádné splátky

Především klienti se hodně zajímají o možnost mimořádných splátek. Je fakt, že současné podmínky bank mimořádným splátkám příliš nepřejí. Aktuálně klient může bez dodatečných nákladů splatit hypoteční úvěr (zcela nebo z části) v okamžiku, kdy končí období fixace úrokové sazby. Mimo konec fixace většina bank umožňuje alespoň částečné splátky, ovšem omezují se většinou na maximálně 20 % zůstatku úvěru.

Část bank tyto částečné splátky umožňuje zdarma, část bank si za tuto „službu“ nechává zaplatit ať už ve formě pravidelného poplatku, nebo ve formě vyšší úrokové sazby. Může tak docházet až k paradoxním situacím, kdy úspora na úrocích, které klient dosáhne mimořádnou splátkou je menší, než poplatky, které bance v souvislosti s touto „službou“ zaplatí. Kdybych chtěl použít klišé, řekl bych „těmto bankám palec dolů“.

Podle návrhu nového zákona bude možné úvěr splatit zcela nebo z části kdykoliv. Banka ovšem bude mít právo na úhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vzniknou v souvislosti s předčasným splacením. Zatím nevíme, jakým způsobem banka účelně vynaložené náklady vyčíslí a v jaké budou orientačně výši, ale každopádně se vnáší pravidla do oblasti, kde pravidla nebyla a to je pozitivní.

Jsou však situace, kdy banka nebude mít nárok na úhradu žádných, tedy ani účelově vynaložených nákladů. Týká se to především práva klienta na mimořádnou splátku hypotéky na bydlení do výše 25 % celkové výše úvěru vždy v období jednoho měsíce před výročím uzavření úvěrové smlouvy. Jinými slovy, klient bude mít právo jednou ročně splatit až 25 % úvěru bez jakýchkoliv nákladů.

Banka také nebude mít právo na úhradu nákladů mimořádné splátky hypotečního úvěru na bydlení provedené v důsledku úmrtí, dlouhodobé nemoci nebo invalidity klienta nebo jeho manžela nebo partnera, pokud tato skutečnost vede k výraznému snížení schopnosti klienta splácet spotřebitelský úvěr na bydlení.

Pokud klient provede mimořádnou splátku z důvodu prodeje financované a/nebo zastavené nemovitosti, nesmí výše nákladů přesáhnout 1 % z výše mimořádné splátky, maximálně však 50.000 Kč. Toto opatření je podle mého názoru poměrně rozumné. Stávající systém dovedl klientovi dost zkomplikovat život v situaci, kdy se potřeboval například přestěhovat za prací do jiného města a potřeboval nemovitost prodat a jinde koupit novou. Sankce bank za předčasné splacení celého zůstatku mimo konec fixace se pohybovaly v řádech mnoha desítek tisíc, někdy dokonce i v řádu statisíců. Klienti, kteří si na něčí „dobrou“ radu zřídili hypotéku s např. dvacetiletou fixací byli v prakticky neřešitelné situaci. A není to nějaká teoretická situace – mluvím z naprosto reálné praxe.

Odkaz na pokračování seriálu: Část druhá: posouzení úvěruschopnosti spotřebitele

Autor článku: 
 
David Eim
produktový manager
GEPARD FINANCE a.s.