Předkupní právo bylo pevnou součástí českého právního systému až do konce roku 2013. Na několik let vymizelo, počínaje lednem roku 2018 jej do hry vrátila novelizace zákona č. 460/2016 Sb. V mezidobí bylo jeho zakotvení ve smlouvě věcí dohody mezi spoluvlastníky.
K jeho obnově vedla zákonodárce snaha zabránit dalšímu „rozmělňování“ vlastnických podílů, popř. jejich skupování ze strany spekulantů.
Kdy předkupní právo neplatí?
Z předkupního práva existuje jediná výjimka. Jako spoluvlastník smíte svůj podíl nabídnout (za úplatu či bezplatným převodem) osobě blízké. Tou se rozumí blízcí rodinní příslušníci. Vedle rodičů, potomků a sourozenců jde také o partnery – ti se spoluvlastníkem nemusí ani být sezdáni či registrováni. Občanský zákoník jako osobu blízkou uznává i člověka, který se spolumajitelem trvale žije.
Chcete-li svůj podíl prodat někomu jinému, musíte jej nejprve nabídnout spolumajitelům. I to má ale háček.
Hlavní slovo má tříměsíční lhůta
Nejprve je totiž třeba se zájemcem podepsat závaznou kupní smlouvu. Z pohledu zákona se předkupní právo stává aktuálním až ve chvíli podpisu; teprve tehdy musíte spoluvlastníky o rozhodnutí prodat svou část spravit.
Děje se tak písemnou formou prostřednictvím katastrálního úřadu. Pokud žádný ze spolumajitelů neprojeví o koupi prodávané části domu či bytu zájem, stává se novým majitelem původní zájemce.
S ostatními vlastníky se lze na neuplatnění předkupního práva domluvit předem, nikoliv ovšem smluvně. Konečné slovo má občanský zákoník. Pokud během tří měsíců od podpisu smlouvy projeví některý ze spolumajitelů o daný díl nemovitosti zájem, jste povinni mu jej prodat.
Pomůžeme vám s vyřízením financování k nemovitosti. Dohodněte si ještě dnes ZDARMA nezávaznou schůzku s našimi poradci!
