Zeptáte se a jakou to má souvislost s úrokovými sazbami? Budou snad klesat, protože bankovní manažeři utratí méně za benzín?
Tak takhle jednoduché to určitě není.
Pokles cen ropy především vede k deflačním tendencím v celé ekonomice.
Na cenu ropy jsou jednak vázány další ceny jako cena plynu, uhlí, elektřiny, ale také se snižující se cenou klesají náklady firem. Nejvíce pochopitelně tam, kde je největší závislost buď přímo na ropě: paliva a zpracování ropy, výroba plastů apod., doprava atd. To má přeneseně vliv na všechna odvětví.
Snižování cen tedy znamená jak snižování nákladů, tak snižování nároků na množství peněz v oběhu, tedy deflace.
V minulém období, kdy začala krize, dluhové problémy řady států, přitom Evropská centrální banka, FED v USA svou politikou zvyšovaly množství peněz v oběhu.
Úrokové sazby tak jednak vlivem krize: pokles poptávky = i pokles poptávky po úvěrech, tak přílivem peněz ze strany centrálních bank včetně uvolňování klesaly po celou dobu předchozích zhruba 5 let.
Deflace pak tuto tendenci ještě posiluje.
Takže se dá očekávat, že úrokové sazby budou spíše ještě klesat. Otázka je, jak na to budou reagovat banky. Stejně jako prodejci benzínu potřebují k životu zisk a u hypoték po zrušení poplatků jsou jediným zdrojem zisku úrokové marže.
Nechme se tedy překvapit.
Můj tip: další pokles nebo beze změny.
Pozor ale na delší horizont, tady se může vše rychle změnit !
Autor článku: Pavel Aron, hypoteční makléř GEPARD Praha 4 Hvězdova