Ve své původní podobě bylo sdílené bydlení zamýšleno jako přivýdělek pro ty, kteří prostor svého domu či bytu nedokázali naplno využít. Občasné ubytování zahraničních hostů mělo být pro hostitele prostředkem k finančnímu přilepšení; turistům zase mělo umožnit nahlédnout „pod pokličku“ navštívené země.
Fenomén Airbnb na vzestupu
Během několika let se ale sdílené bydlení z drobného přivýdělku proměnilo v prosperující byznys. Ten je natolik lukrativní, že začal být jedním z důvodů pro investici do bytů a domů.
Krátkodobým ubytováním si majitelé nemovitostí vydělají za měsíc i několikanásobně více než při tradičním pronájmu. Pro zahraniční návštěvníky je sdílené bydlení přitom levnější než ubytování v hotelu.
Ceny nemovitostí stoupají
Hlad po nemovitostech tlačí v turisticky oblíbených lokalitách ceny bytů a domů nahoru – nevyhnutelným důsledkem jsou i stoupající nájmy. Výsledkem jsou vylidňující se centra měst. Pro příklad není třeba chodit daleko: v roce 2011 mělo na Praze 1 trvalý pobyt hlášeno 30 002 obyvatel. K 1. lednu 2017 jejich počet klesl na 24 441.
Oproti tomu vzrostla cena bydlení. Metr čtvereční se ve stejné lokalitě prodával v prosinci 2017 průměrně za 141 560 Kč.
Odvrácená tvář sdíleného bydlení
Služba Airbnb je trnem v oku mnoha lidí. Místní obyvatelé si stěžují na hlučné cizince, hoteliérům zase vadí, že majitelé nemovitostí nemusí splňovat řadu předpisů, které se s krátkodobým ubytováním pojí. A radnice dotčených měst musí vedle unikajícího zisku z rekreačního poplatku (jen v Praze jde asi o 100 milionů Kč ročně) řešit i odliv obyvatelstva.
V zahraničí sdílené bydlení řeší různými způsoby. Zastupitelé Berlína jej zakázali, ve Francii je celoplošně omezena doba, po kterou smí majitelé nemovitostí svůj dům či byt krátkodobě pronajmout. Podobné kroky zvažují i některá tuzemská města – na konkrétní kroky se ovšem stále čeká.
Souhlasíte s článkem? Sdílejte jej a pošlete známým, diskutujte!