Situace č. 1: Nedostatečný příjem
Paní Marcela pracovala jako obchodní referentka jedné známé zásilkové služby. Její příjem činil něco kolem 15 000 Kč. Společně s partnerem již dlouhé roky zvažovali hypotéku. Marcela se ovšem bála, že díky nízkému příjmu její žádost o hypotéku lidově řečeno „neprojde“.
Řešení: Je-li váš příjem nízký, je vhodné o hypotéku požádat společně se spolužadatelem, kterým může být partner, partnerka, manžel, manželka, děti, ale třeba i rodiče. Existují také hypotéky, u nichž příjem dokládat nemusíte. Zde se ovšem připravte na vyšší úroky, jimiž si banky kompenzují vzniklé riziko.
Situace č. 2: Záznam v registru dlužníků
Libor se do Centrálního registru dlužníků dostal tak trochu nevinně. U jisté banky měl zřízen kontokorentní účet, který ale vlivem nemalých poplatků na konci měsíce přečerpal. Protože odjížděl na dlouhodobou zahraniční dovolenou, závazky v rodné domovině několik měsíců neřešil. Jaké bylo jeho zděšení, když po návratu zjistil, že je jeho jméno součástí Centrálního registru dlužníků? Na hypotéku mohl zapomenout! Nebo ne?
Řešení: Informace jsou v registrech dlužníků vedeny 6 let zpětně. Systémy, které vyhodnocují scoring klienta, jej obecně při 3 delikventních záznamech vyhodnotí jako rizikového žadatele. Nad jedním záznamem dokážou přimhouřit oko. V případě opakovaných pochybení ovšem může být problém na světě.
Situace č. 3: Nevhodná zástava
Lukáš – jakožto úspěšný pražský podnikatel – žádal o hypotéku na vysněný domek, který měl být vše, jen ne fádní a nudný. Taková „stavba roku“ pochopitelně vyžaduje vyšší objem finančních prostředků, proto začal uvažovat o hypotéce. Lukáš do nynějška bydlel v družstevním bytě, na který chtěl uvalit zástavu. Jaké ovšem bylo jeho překvapení, když jeho zástavu bankovní úředník zamítl? Družstevní byt totiž nebyl Lukášův, nýbrž družstva, a šance na jeho odkoupení do osobního vlastnictví prakticky neexistovaly.
Řešení: V takové situaci je vhodné vyměnit zástavu. Zástavou může být jiná nemovitost, rekreační či komerční objekt, ale třeba i pozemek.
Situace č. 4: Věk
Lucie si od 60 let užívala zaslouženého důchodu. Bydlela v obecním domku a v rámci privatizace obecního bytového fondu jej chtěla odkoupit do osobního vlastnictví. Neměla však dostatek finančních prostředků, proto uvažovala o hypotéce. Svůj věk ovšem považovala za nepřekonatelnou překážku.
Řešení: O hypoteční úvěr lze v tomto případě zažádat společně s mladším spolužadatelem a domluvit se na kratší době splácení. Nutno podotknout, že kratší doba splácení pochopitelně představuje vyšší měsíční splátky.
Slovo závěrem
Hypotečních ústavů je na našem trhu mnoho. Pokud vás tedy odmítnou v jednom, není stoprocentně jisté, že se tatáž situace bude opakovat i jinde. Pro všechny případy ovšem doporučujeme odbornou konzultaci s hypotečním makléřem, kterou si můžete domluvit zcela nezávazně. Rádi se seznámíme s vaší situací a nabídneme optimální řešení.