Během posledních let všechny stavební spořitelny v neprospěch klientů změnily podmínky spoření často více než trojnásobným zvýšením pravidelných poplatků za vedení účtu, za výpisy apod. Stavební spořitelny si také např. poplatek ve standardní výši 1 % z cílové částky strhávají v plné výši i při každém navýšení cílové částky, a to často inkasem z již naspořených prostředků. Bohužel se nejedná o jediný problém – v poslední době přestává v oblasti úvěrů platit základní heslo stavebních spořitelen: proč nepřejít ke stavební spořitelně, když mohu kdykoliv odejít?
Jednou ze základních motivací pro uzavření smlouvy o stavebním spoření (stejně jako např. u penzijního připojištění) je státní příspěvek jakožto určitá „kompenzace“ za státu odvedené daně. Málokdo si však ale již uvědomuje širší souvislosti, že tento příspěvek se opět hradí z daní a že na jeho poskytnutí si stát musí půjčit za daleko větší úrok, než je úrok ze stavebního spoření.
Refinancovat meziúvěr se obvykle nevyplatí
Kapitolou samou pro sebe je ukončení možnosti mimořádných splátek překlenovacího úvěru zdarma, ke kterému došlo ve většině případů „pouhou“ změnou sazebníku. Řada klientů se před několika málo lety nechala zlákat možností výhodného refinancování hypotéky ze stavebního spoření za tehdy výhodnějších úrokových sazeb. Vzhledem k tomu, že refinancování se realizovalo formou překlenovacích úvěrů („meziúvěrů“), dostali se klienti často nevědomky do situace, kdy při dalším výrazném poklesu úrokových sazeb (dnes se sazby hypotečních úvěrů pohybují okolo historického minima) úvěr od stavební spořitelny refinancovat nemohli. Tolik propagovanou možnost úvěr ze stavebního spoření kdykoliv splatit však nelze v případě překlenovacího úvěru (tato se týká pouze řádných úvěrů) předčasně využít bez dalších podmínek, které jsou pro klienty finančně nevýhodné.
Hypotéky silně konkurují, stavební spořitelny se brání
Současný stav na trhu stavebního spoření výrazně ovlivňují mimořádně výhodné hypoteční úvěry, a stavební spořitelny se tak cestou sankcí snaží udržet stávající úvěrové klienty. Jako nejnevýhodnější je tedy pro klienta nastavena možnost svobodného rozhodnutí o úplném splacení úvěru nyní výhodnějším hypotečním úvěrem. Smluvní podmínky tak úmyslně zvýhodňují vlastní refinancování jiným produktem stavební spořitelny, či např. zkrácení doby trvání překlenovacího úvěru mimořádným vkladem na spořící účet stavebního spoření apod. Pro „externí“ refinancování meziúvěru je nyní nutné vypovědět celou smlouvu o stavebním spoření, zaplatit řadu smluvních poplatků a samozřejmě se vzdát již získaných a zúročených státních příspěvků.
Je jasné, že stávající podmínky na finančních trzích a neustále se snižující státní příspěvek nutí stavební spořitelny bojovat o přežití a aktuálně, spíše než získávat nové klienty, se především snažit téměř za každou cenu udržet ty staré. Zvolený způsob, který je silně protiklientský, je však samozřejmě z dlouhodobého hlediska neudržitelný.
